Na začátku roku 2025 se tři Američané – Todd Poling ze společnosti P.M.S. Harvesting, Ty Rankin z CLAAS a Matt Jaynes, produktový manažer JAGUAR ve společnosti CLAAS of America – rozhodli zjistit, jaký je skutečný výkon nové vlajkové lodě CLAAS JAGUAR 1200 s maximálním výkonem 1 110 koní. Z původní myšlenky rychle vznikl projekt, který měl ověřit hranice výkonnosti nové sklízecí řezačky v reálných podmínkách.
Cílem bylo překonat světový rekord z roku 2001, kdy CLAAS JAGUAR 900 sklidil 1 891 tun hmoty za 12 hodin. Po 24 letech měla být tato hranice nejen překonána, ale ideálně i zdvojnásobena. Nový JAGUAR 1200 k tomu nabídl nejlepší předpoklady – od inovovaného sběrače PICK UP s nezávislým pohonem, přes 910 mm široký řezací válec V-FLEX až po dvanáctiválec MAN s technologií DYNAMIC POWER. O optimální výkon se staraly i systémy CEMOS AUTO PERFORMANCE, AUTO FILL a GPS řízení PILOT CEMIS 1200.
Samotný pokus o rekord proběhl 2. června 2025 na pšeničném poli u texaského města Dalhart, uprostřed sezóny tornád. Na místě byl i rozhodčí Guinnessovy knihy rekordů.
Aby měl JAGUAR 1200 dostatek přísunu hmoty, do sklizně byla zapojena největší žací trojkombinace CLAAS DISCO 9700 RC AUTO SWATHER, agregovaná s traktorem AXION 960 o výkonu 450 koní. Na silážním žlabu se o rovnoměrné rozdělení a zhutnění hmoty staral XERION 12.590 TRAC s 5,5metrovou radlicí Grouser.
Práce začaly v 8 hodin ráno a probíhaly nepřetržitě po dobu 12 hodin, pouze s krátkými zastávkami na broušení nožů a doplnění paliva. I přes hrozící bouřky zůstalo počasí příznivé a přesně ve 20:00 byl rekordní pokus úspěšně ukončen.
Výsledek překonal všechna očekávání – JAGUAR 1200 sklidil 4 096 tun hmoty za 12 hodin, čímž více než zdvojnásobil rekord z roku 2001. Spotřeba paliva činila pouhých 0,49 litru na tunu.
Během pokusu byly všechny údaje o výkonu a průběhu sklizně průběžně monitorovány prostřednictvím systému CLAAS connect. Nový NUTRIMETER prokázal mimořádnou přesnost měření – zjištěná vlhkost 59,4 % odpovídala laboratornímu měření s rozdílem pouhých desetin procenta. Systém navíc umožnil průběžné stanovení parametrů jako obsah sušiny, vlákniny, bílkovin, škrobu či cukru.
